Teorie bloku:

Každou útočnou herní kombinaci chce soupeř ukončit převážně prudkým útočným úderem. Hráči druhého družstva se za pomoci obranných herních činností a kombinací brání. Typickou obrannou činností je blokování.

Blokování

Blokování je jednou z nejnáročnějších herních činností z hlediska nácviku a zdokonalování. Důvodů je několik:

• jedná se o jedinou činnost, jejíž nácvik se děje zčásti bez míče
• zpětná vazba o správnosti provedení není jednoznačná
• při nácviku bloku dochází velmi často k lehkým i vážným poraněním prstů

Všechny tyto důvody mohou mladé začínající hráče, kteří zvolili volejbal právě kvůli kontaktu s míčem, odrazovat.

Definice

Blokování je herní činnost, při níž se přehrazuje určitý prostor nad sítí s cílem:

• zabránit přeletu míče do vlastního pole
• srazit míč do pole soupeře
• odrazit míč vzhůru a dozadu do vlastního pole
• vykrýt určitý prostor vlastního pole ve směru útoku soupeře

Blokování mohou provádět pouze hráči přední řady.

Základní Rozdělení

Podle počtu hráčů a rozlišujeme:

• Jednoblok (hráči blokují samostatně)
• Dvojblok (hráči blokují ve dvojici)
• Trojblok (hráči blokují ve trojici)

Jednoblok:

Má menší obrannou účinnost na síti. Používá se v případech, kdy se nepředpokládá tvrdý útok, tedy proti méně zdatným smečařům. Na vyšší úrovni tehdy, když jsou útočné kombinace provedeny tak rychle, že blokující hráči se nestačí seskupit do dvojbloku. Jednoblokem obvykle blokuje hráč, který stojí proti smečaři.

Dvojblok:

Většinou se používá proti smečím z normálních vysokých nahrávek ze zóny II a IV, ale také proti smečím ze zóny III při kombinacích. Dva hráči se seskupí do místa vedeného útoku soupeře. Pokud soupeř útočí z postranních zón, střední hráč se přemísťuje ke krajnímu blokaři, který vybírá místo pro dvojblok. Výskok obou blokařů směřuje vzhůru. Vykrývací zónu tvoří ruce obou hráčů. Vzdálenost mezi vnitřníma rukama nesmí umožnit průlet míče.

Trojblok:

Nejvíce se používá v zóně III a v postranních zónách při vysokých nahrávkách. Při trojbloku v zóně III se hráči přesouvají úkroky nebo během ke střednímu hráči. Ten určuje místo bloku. Pokud se blokuje v postranní zóně, určujícím je postranní hráč. Kompaktní trojblok je koordinačně náročný. Uzavírání trojbloku je obdobné jako u dvojbloku. Ruce nad sítí jsou vzdáleny tak, aby mezi nimi neprolétl míč. Paže jsou při přesunu stranou u těla ohnuty v loktech a omezenými pohyby pomáhají. Trojblok posiluje obranu vykrytím většího prostoru.

Podle polohy rukou vzhledem k rovině sítě hovoříme o bloku:

• Otevřeném
• Polozavřeném
• Uzavřeném

Funkce a úloha

Blok má v zásadě dvě základní funkce:

• Získat přímý bod
• Donutit útočníka chybovat (úder do autu či do bloku) nebo donutit útočníka útočit pouze do určitých míst.

Blokování je z hlediska nácviku pravděpodobně nejnáročnější herní činností družstva. Provedení bloku je sice relativně jednoduché, ale jeho nácvik je komplikován mnoha okolnostmi.

Sdílet