Taktické aspekty:

Provázanost techniky a taktiky

Spojitost taktiky a techniky je u této činnosti ještě zásadnější než u kterékoliv jiné:

Prvním důvodem je fakt, že pokud hráč nemá cit pro časování bloku, výběr místa a odhad na útok soupeře, k žádnému bloku ani nedojde a správnost techniky nemůže být ani nijak ověřena.

Druhým důvodem je fakt, že blok je velmi často činnost, na níž se podílejí dva i tři hráči najednou. Tím vstupuje do hry kromě techniky a taktiky též smysl pro harmonii ve sladění pohybu se spoluhráčem. Hráči musí být mezi sebou domluveni na strategii blokování a znát zásady platné pro úspěšný blok.

Taktika blokování

V době, kdy hráči stále zvyšují svůj dosah ve výskoku, razanci a dokonalost útočných úderu, význam blokování stále roste. Na blokujícím hráči zůstává mnoho úkolů, které musí během krátkého časového úseku vyřešit.

Nejdůležitější je místo blokování. Blokující hráč se musí při výběru místa odrazu na blok rozhodovat na základě těchto skutečností:

• vzdálenost nahrávky od sítě
• výška nahrávky
• směr a rychlost rozběhu smečaře
• kterou paží smečař útočí
• pohyb útočící paže ve vztahu k míči

Blokař musí herní situaci analyzovat dříve, než se rozhodne blokovat.

Taktické zásady úspěšného blokování

Taktické myšlení hráčů u sítě připravených blokovat, začíná pozorným sledováním vlastního podání a jeho příjmu soupeřem. Již z toho lze usoudit, zda soupeř bude mít možnost rychlého útoku a z které strany. Podle soupeřova postavení u sítě mohou blokaři zhodnotit jeho útočné možnosti a soustředit se na nejlepšího smečaře. V zásadě platí, že každý blokař musí uhlídat svého protihráče. Dále je nutné sledovat eventuální přesuny smečařů a jejich domlouvání s nahrávačem.

Konečná fáze pozornosti je pak zaměřena na soupeřova nahrávače a jeho nahrávku. To vše probíhá maximální rychlostí a často i s výměnou míst blokařů. Proto je tak důležitá koncentrace hráčů a jejich předvídavost, vycházející ze znalosti soupeře a z odhadu jeho momentální formy.

Jednou z nejdůležitějších podmínek úspěšného blokování, o které již byla zmínka, je včasnost bloku. Má-li být blok včasný, musí odpovídat druhu nahrávky a způsobu útoku soupeře.

Současný výskok se smečařem provádí blokař proti:

• Polovysokým nahrávkám („metr“)
• Signálům, kromě „rychlíku“
• Nízkým útokům ulitím
• Proti malému smečaři s nízkým výskokem
• Rychlému smečaři, který je obrácen zády k síti
• Pravému rychlíku (míč je zasažen dříve než dosáhne kulminační bod).

Pozdější výskok na blok provádíme:

• Proti útoku dál od sítě
• Při útoku z vysoké nahrávky
• Proti útoku v bočném postavení ("šavle")
• Proti pomalému smečaři nebo při úmyslně zpožděném smečování
• Proti opožděným rychlíkům
• Při současném blokování - přetlačování dvou protivníků

Včasnější výskok na blok je výhodný:

• Proti útoku z vystřelených nahrávek ("střelba")
• Chceme-li vypíchnout míč zahraný nad síť dříve než soupeřův smečař
• Proti nepravým "rychlíkům"

Z taktického hlediska hraje důležitou roli výška provedeného bloku, která má odpovídat výšce nahrávky, výskoku smečaře a způsobu jeho útoku. Většina útoků je vedena v prostoru do 30 cm nad sítí. Optimální místo zásahu bloku proti letícímu míči je mezi zápěstím a dlaní ruky, přičemž prsty obvykle zaklápějí blokovaný míč. Z tohoto vyplývá, že ve většině případů stačí průměrný dosah bloku oběma pažemi (podle úrovně soutěže) cca 280 cm. V mezinárodních utkání je to samozřejmě minimálně o 20 cm výš.

Často je důležité zdůraznit vysokým hráčům, že je zbytečný vysoký blok proti:

• "rychlíkům" a "střelám"
• smečařům z dálky a proti "šavlím"
• útočníkům s malým výskokem
• předpokládaným fintám (aby zůstala blokařům možnost opakovaně rychle blokovat).

Vysoké bloky stavíme v případech, kdy útočná akce probíhá vysoko nad sítí, jako tomu je při:

• Smečích z výšky
• Sklepnutých míčích z výšky
• Vysokém výskoku smečaře
• "Ulívkách" vysokým obloukem.

K taktice blokování patří i činnost neblokujícího hráče přední řady. Ten totiž musí odstoupit od sítě a vykrývat svůj prostor v obraně pole, pokud mu ovšem dohodnutý způsob obrany nedává jiný úkol.

Jsou také situace ve hře, kdy je hrubou chybou stavět blok. Např.:

• Soupeř s velkými obtížemi zpracoval náš útok a vrací míč vysokým obloukem "zadarmo" do našeho pole
• Soupeřův nahrávač nemůže nahrát po špatné přihrávce
• Soupeřův nahrávač přefintoval nahrávku.

Letí-li do našeho pole špatná soupeřova přihrávka, je výhodné okamžitě zaútočit (i blokem) – soupeř obvykle nestačí postavit blok.

V závěru taktických zásad blokování je třeba zdůraznit, že blok musí být postaven v tom místě, kde smečovaný míč letí přes síť a ne tam, kam byl míč nahrán, nebo kde stojí smečař.

Velmi často dochází při přesunu blokařů k přeběhnutí místa, kde míč letí přes síť. Je to zpravidla chyba krajního blokaře, který stojí blízko u postranní pásky. Střední hráč ve snaze, aby nevznikla mezera mezi blokem se pak přesouvá příliš blízko k okraji sítě.

Obecně by mělo platit, že střední hráč řídí blok, určuje místo, kde se bude blokovat, a kryje zpravidla diagonální směr, kterým směřuje převážný počet útočných úderů. V případě nahrávek „do kůlů“, odpovídá za postavení bloku krajní hráč.

Z hlediska organizace blokování je důležité:

• Rozmístit hráče přední řady tak, aby přesun do místa výskoku na blok byl co nejkratší a umožňoval seskupení do dvojbloku nebo případně do trojbloku.
• Zvětšovat stín bloku přesahem přes síť.
• Na nejúspěšnějšího útočníka soupeře stavět nejlepšího blokaře.
• Účelně volit výměnu míst blokujících hráčů na směr hlavního útoku.
• Znát kvality přihrávky, nahrávky a možnosti smečaře jako výchozí podnět k úspěchu bloku (průběžné sledování).
• Komunikovat mezi blokaři ohledně postavení soupeře, zvláště o postavení hráčů přední řady.

Blok jako součást obrany

Jedním z důležitých aspektů blokování je pocit sounáležitosti k dalším blokujícím hráčům i hráčům v poli. Blokař musí pochopit, že "sáhnout si na míč", není vždy prioritním úkolem bloku. Trenéři musí posilovat vědomí blokujících hráčů, že úspěšná obrana v poli za dobře zorganizovaným blokem je těž úspěchem blokujících hráčů. Úlohou středových hráčů je nutit krajní blokující hráče, aby jim výběrem místa bloku na okraji sítě umožnili být úspěšnými při blokování diagonálních úderů soupeře.

Desatero blokujícího hráče:

1) Základem úspěšnosti bloku je předvídavost, odrazová výbušnost a rychlá reakce.
2) Při blokování nezavírej oči a nesleduj míč, ale smečaře!
3) Blok musí důsledně organizovat vedoucí hráč bloku. Uvědom si postavení a úlohu při blokování.
4) Zvládni techniku jednobloku, který je základním prvkem volejbalu.
5) Čím rychlejší je útok soupeře, tím dříve musíš skočit (při rychlíku současně se smečařem).
6) Nezapomeň, že po bloku můžeš ještě jednou hrát.
7) Po doskoku z bloku se aktivně zapoj do vlastního útoku.
8) Správně odhaduj a předvídej činnost soupeře, rychle a včas se přesuň na místo bloku, včas a dostatečně vyskoč a aktivně pracuj pažemi.
9) Pokud se neúčastníš bloku, aktivně plň svou roli v herním systému družstva.
10) Pokud neodbíjíš míč po bloku, ustup od sítě a připrav se na další činnost (nahrávka, smeč).

Sdílet